Jdi na obsah Jdi na menu
 


Americký viceprezident Dick Cheney údajně připravuje teroristický útok v USA

7. 8. 2007

Jakub Rolčík 6.8. 2007 blisty.cz



Britské listy přinesly v sobotu 21. července informaci o Výkonném nařízení (Executive Order) vydaném americkým prezidentem Georgem W. Bushem dne 17. července 2007. Tímto nařízením udělil prezident současné americké (i.e. své) administrativě právo zablokovat - bez soudního rozhodnutí a bez předběžného varování - majetek libovolné osoby na území Spojených států, která by podle mínění této administrativy ohrožovala (či mohla ohrozit) mír a stabilitu Iráku a jeho vlády, případně která by mohla podkopávat úsilí o hospodářskou obnovu a politické reformy v Iráku.

Tato vágní formulace byla již několikrát ostře napadena, neboť podle kritiků umožňuje dotčené prezidentské nařízení např. zajištění majetku protiválečných demonstrantů protestujících proti pokračující okupaci Iráku.

Člen bývalé Reaganovy administrativy Paul Craig Roberts zašel ve své kritice mnohem dál a ve sloupku ze dne 16. července a v rozhovoru pro rozhlasovou síť The Thom Hartmann Program o tři dny později obvinil neokonzervativce v čele s Cheneym a Bushem z úsilí zavést ve Spojených státech diktaturu, která by jim umožnila zaútočit na Írán. Prostředkem, který jim má umožnit odklon od demokratického způsobu vládnutí, má být údajně zinscenovaný teroristický čin podobného formátu, jako byl útok na newyorská dvojčata v záři 2001 (dále 9/11).

Takováto argumentace se odvíjí od přesvědčení, že teroristický útok 11. září 2001 byl ve skutečnosti proveden tzv. insidery, lidmi ze Spojených států navázanými na vládnoucí neokonzervativce. Cílem bylo údajně vyděsit americkou veřejnost, jež pak prakticky neprotestovala proti omezení občanských práv (Patriot Act) ani proti válečným tažením, jež zahájila klika tvořená Georgem Bushem, Dickem Cheneym, Donaldem Rumsfeldem, Paulem Wolfowitzem a celou řadou dalších lidí, kteří se dostali k moci spolu se současným americkým prezidentem. Za příklad dokonalé manipulace s americkou veřejností se uvádí její setrvalé přesvědčení, že za událostmi 9/11 (přes všechny výroky vyšetřovatelů o sa’údských teroristech) stál irácký prezident Saddám Husajn. To usnadnilo vládě Spojených států útok na Irák.

Argumentů na podporu tvrzení, že události 9/11 byly nějakým způsobem vládou USA zinscenovány a veškeré nejasnosti pak při vyšetřování co nejpečlivěji ututlány, je shromážděna celá řada. Zastánci tzv. konspirační teorie např. tvrdí, že zhroucení dvojčat bylo ve skutečnosti řízenou demolicí, což prý dokumentují výmety prachu vždy několik pater pod padající částí mrakodrapu. Jde údajně o důkaz jednotlivých detonací umožňujících postupné zhroucení celé budovy. Zájemce z řad čtenářů Britských listů o další kontroverzní vysvětlení spjatá s 9/11 lze odkázat např. na stránky 911truth.org, 911sharethetruth.com nebo Scholars for 9/11 truth.

Jádrem argumentace těch, kdo ostře kritizují prezidentovo Výkonné nařízení ze 17. července, je tvrzení, že to, co Bushova klika údajně provedla 11. září 2001, může provést i letos; a to v mnohem větším měřítku. Podle kritiků je totiž v sázce moc, o kterou mohou neokonzervativci přijít ve volbách v roce 2008.

Podle Pata Buchanana se má teroristický akt ve Spojených státech uskutečnit v srpnu, protože Demokraty kontrolovaný Kongres bude mít prázdniny. V této souvislosti není bez zajímavosti informace, že Kongres schválil v sobotu 4. srpna 2007 nový zákon o odposleších bez soudního rozhodnutí. Zákon usilovně prosazoval prezident Bush a podle zprávy ČTK v pátek 3. srpna „dokonce pohrozil, že zákonodárci nebudou moci odjet na dovolenou“, dokud se s navrhovaným zákonem nevypořádají.

Webster Griffin Tarpley a jeho varování

Jeden ze členů Scholars for 9/11 truth, ostrý kritik Bushovy administrativy a autor knihy Syntetický teror 9/11: Made in USA Webster Griffin Tarpley publikoval dne 21. července 2007 článek s názvem Cheney odhodlán toto léto udeřit v USA zbraněmi hromadného ničení. Tarpley v něm shrnuje vše, co podle něj naznačuje snahu současné americké administrativy setrvat u moci i za cenu použití nedemokratických prostředků, a diskutuje některé možnosti dalšího vývoje; včetně války s Íránem či Pákistánem.

Tarpley článek uvádí tvrzením, že když před několika týdny skupina massachusettských právníků žádala demokratického kongresmana Johna Olvera, aby podpořil úsilí o impeachment Bushe a Cheneyho, Olver tento požadavek odmítl a dodal, že Spojené státy brzy zaútočí na Írán a v USA že bude zavedeno stanné právo. Tarpleyho tvrzení se zdá potvrzovat i zpráva serveru www.afterdowningstreet.org podle níž si Olver myslí, že volby v listopadu 2008 budou zrušeny. Přesto však Olver, podobně jako šéfka demokratické většiny a předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, odmítá podpořit impeachment, protože by mohl ve volbách poškodit Demokratickou stranu.

Na skutečnost, že v Bílém domě získávají navrch příznivci silového přístupu k Íránu, upozornil 16. července 2007 deník Guardian v článku s názvem Cheney tlačí Bushe do akce proti Íránu. Podle jeho autorů ztrácí Condoleezza Rice, zastánkyně vyjednávání, v Bílém domě slovo a Bush začíná opět preferovat vojenskou akci, jež by se měla uskutečnit dříve, než odejde z funkce. V tom jej podporuje viceprezident Cheney. Patrick Cronin z Mezinárodního institutu strategických studií k tomu dodává, že i když Cheneymu zůstal jen malý politický kapitál, pořád je dostatečný k tomu, aby ovlivnil postoj USA k záležitosti Íránu.

Hrozba teroristického útoku v létě 2007

Webster Tarpley dále cituje výroky různých amerických činitelů, které podle něj potvrzují, že v zákulisí se připravuje nebo se přinejmenším počítá s teroristickým útokem, který by se odehrál v srpnu tohoto roku na území Spojených států.

Předně je to výrok viceprezidenta Cheneyho, který pronesl ve vysílání CBS 15. dubna 2007. Podle Cheneyho je nyní největší hrozbou „11. září provedené skupinou teroristů, kteří nebudou vyzbrojeni letenkami a noži na balíky, ale jadernou zbraní uprostřed některého z našich měst.“

Autorem dalších citátů je ministr vnitřní bezpečnosti Michael Chertoff. Jeho varování: „Jsem přesvědčen, že toto léto vstupujeme do období zvýšeného nebezpečí“ předcházel skutečně pozoruhodný výrok, v němž mluvil o „pocitu v žaludku, že [americký] lid stojí toto léto tváří v tvář zvýšenému riziku útoku“. Argumentace opřená o potíže Chertoffova žaludku se stala terčem časté a někdy značně jízlivé kritiky.

Zlověstně zní také varování bývalého republikánského senátora Ricka Santoruma, který v diskusi o válce v Afghánistánu řekl, že „mezi nynějškem a listopadem se toho hodně stane a já věřím, že za rok v tomto čase bude mít americká veřejnost velmi odlišný pohled na tuto válku.“

V témže duchu se vyjádřil podplukovník Doug Delaney, předseda válečného studijního programu na Královské vojenské akademii v kanadském Kingstonu. V komentáři týkajícím se rostoucích kanadských ztrát v Afghánistánu prohlásil: „Je docela dobře možné, že klíčem k podpoře úsilí západních zemí je další teroristický útok podobný 9/11 nebo útoku na londýnské metro před dvěma lety“ a dodal, že „Pokud se nic nestane, bude stále těžší vysvětlovat, že je to [kanadské vměšování v Afghánistánu] nutné.“

Útok na Írán

Tarpley tvrdí, že americký prezident Dick Cheney je posedlý jaderným útokem na Írán. Na podporu svého varování, že hrozba tohoto útoku je bezprostřední, uvádí, že Pentagon do oblasti Perského zálivu vyslal 10. července již třetí bojový svaz, který je veden letadlovou lodí Enterprise. Ta se má připojit ke dvěma letadlovým lodím v oblasti již přítomným. Tarpleyho argumentaci ovšem protiřečí zpráva, podle níž se obě letadlové lodi - Stennis a Nimitz – nacházejí v současnosti v Pacifiku. Válečnické rétorice také příliš neodpovídá informace o dalším kole jednání mezi Íránem a USA, které se má v pondělí 6. srpna věnovat řešení tíživé situace v Iráku.

Tarpley dále uvádí, že americký Kongres ustoupil požadavkům proizraelské lobbystické skupiny AIPAC (Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti) a odstranil z návrhu vojenského rozpočtu ustanovení, které zavazovalo prezidenta Bushe konzultovat případný útok na Írán s Kongresem. AIPAC a současná republikánská administrativa (v menší míře ale i předchozí vlády Spojených států) bývá terčem kritiky za údajně nekritické a bezohledné prosazování izraelských zájmů. Zaměstnanci organizace AIPAC prováděli ve Spojených státech špionáž a poskytovali Izraeli informace týkající se politiky USA vůči Íránu.

Podle Webstera Tarpleyho argumentuje Cheney, že Spojené státy musejí být připraveny zasáhnout, protože Izrael tak jako tak útok na Írán provede; a to - poprvé od roku 1945 - jadernou zbraní. Spojené státy by se tak ocitly před hotovou věcí (fait accompli) a očekávalo by se, že se do konfliktu zapojí po boku Izraele.

Stát Izrael, jako zástupce Spojených států na Blízkém východě, jmenoval George Bush v červenci loňského roku na summitu G-8 v Petrohradu, kde prohlásil, že izraelský útok na Libanon (Hizbulláh) není izraelskou válkou, nýbrž válkou Spojených států proti Íránu jejíž vedení bylo Izraeli svěřeno (proxy war). Obdobný názor vyslovil např. i William Kristol, editor listu Weekly Standard a jeden ze zakladatelů Projektu pro nové americké století.

V Izraeli patří mezi stoupence útoku na Írán ministr strategických záležitostí Avigdor Lieberman, který 13. července před zástupci NATO a Evropské unie tvrdil, že Spojené státy daly Izraeli zelenou k útoku na íránská jaderná zařízení.

O tři dny dříve zveřejnil The Jerusalem Post názor izraelského brigádního generála v záloze Yossiho Kuperwassera, podle nějž může Írán získat jadernou zbraň do dvou až tří let. Čas pro účinný vojenský úder na íránská jaderná zařízení se tak prý zkracuje.

Varování před válkou

Kriticky se k možnému útoku na Írán vyslovil již v červnu 2007 předseda Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad al-Baradaj: „Každé ráno se vzbudím a vidím umírat 100 nevinných civilistů,“ řekl v interview pro BBC. „Nemám pro vás jiný vzkaz než ujistit se, že nepůjdeme do další války nebo že se nezblázníme a nezačneme zabíjet jeden druhého. Jistě nechcete další argumenty pro nové šílence, kteří říkají ‘pojďme bombardovat Írán’.“

Na otázku, koho myslí těmi „novými šílenci“, odpověděl: „Ty, kdo zaujímají extrémní postoje a říkají, že jediným řešením je prosadit jejich vůli silou.“

Útok na Sýrii a Pákistán

Mezi dalšími státy, na něž může Cheney zaměřit svou pozornost, jmenuje Tarpley Sýrii a Pákistán. V případě Sýrie uvádí možnost války mezi Izraelem a Sýrií. Zároveň dodává, že z izraelských zpravodajských služeb zazněl anonymní hlas varující, že „válka se Sýrií by byla desetkrát horší než s Hizbulláhem“.

V případě Pákistánu Tarpley připomíná Cheneyho návštěvu Pákistánu v únoru tohoto roku. Při ní údajně Cheney požadoval, aby se prezident Mušaraf připravil na válku proti Íránu, ten to ale odmítl. Vzápětí se objevila obvinění, že Usáma bin Ládin a al-Qá’ida se usazují na území Pákistánu, což ale Mušaraf popřel. Přesto neokonzervativci požadují americkou invazi do Pákistánu. Slovy již zmíněného Williama Kristola v televizi Fox News 12. července: „Myslím si, že prezident tam bude muset za několik týdnů nebo měsíců provést vojenskou akci… Bush musí rozvrátit to útočiště. Upřímně řečeno, myslím, že dokonce ani neřekneme Mušarafovi. Uděláme, co musíme udělat v západním Pákistánu a Mušaraf může říci ‘Hele, oni mi nic neřekli’.“

Tarpley se nad podobnými úvahami pozastavuje a píše: „pokud má Írán třikrát víc obyvatel než Irák, pak Pákistán se 164 miliony je pětkrát početnější. Uspějí-li neokonzervativci se svými plány, USA budou brzy ve válce s téměř 300 miliony lidí, což je příliš mnoho pro vyčerpané americké síly 10 divizí, bez ohledu na technologii, již mohou mít v rukou.“

Turecko a Irák

V době, kdy je podle Washingtonu možnost vojenské akce proti Íránu „on the table“, se poněkud zapomíná na kritickou situaci v Iráku a okolí: dva miliony uprchlíků v zahraničí (jen v Sýrii 1,4 milionu), další dva miliony v samotném Iráku. Absolutní chudobou trpí 43 procenta Iráčanů, špatnou výživou 28 procent iráckých dětí.

V severní části Iráku - v Kurdistánu - hrozí občanská válka nebo vznik samostatného kurdského státu. Tato situace vyvolává značnou nevoli v tureckých armádních kruzích. Je jen otázkou času, kdy turecká armáda ztratí trpělivost a překročí turecko-iráckou hranici, aby zasáhla proti Kurdské straně práce (PKK), jejíž výpady do Turecka považuje Ankara za terorismus. 140 tisíc tureckých vojáků (tedy téměř stejný počet, kterým se Spojené státy snaží pacifikovat celý zbytek Iráku) je již při hranici s Irákem připraveno.

V samotném Iráku se údajně může dostat americká armáda do značným potíží. V Iráku kontroluje jen malá území a kvůli nebezpečí pozemních útoků musí přepravovat ohromné množství materiálu a jednotek vzdušnou cestou. Velká část irácké ropné produkce se tak spotřebovává na zajištění bezpečnosti, jež by někdy v budoucnu umožnila zvýšení irácké ropné produkce a následně energetické bezpečnosti Spojených států.

Podle Webstera Tarpleyho je v ohrožení čtyřsetmílová zásobovací cesta z Kuwajtu do Baghdádu. Od začátku června 2006 do konce května 2007 došlo k 869 útokům na americké zásobovací konvoje, zatímco za 12 předchozích měsíců dosahovalo toto číslo 281.

Situace Spojených států

Webster Tarpley si všímá skutečnosti, že o další válce se mluví v době, kdy Spojené státy možná stojí na pokraji ekonomické krize. Jsou ohromným způsobem zadluženy a i samotnou válku v Iráku vedou na dluh; irácké tažení je ve své podstatě placeno čínskými penězi.

V polovině července se bance Bear Stearns zhroutily dva tzv. hedgeové fondy, přičemž zmizel kapitál asi 9 miliard dolarů. Podle pesimistických odhadů hrozí propad na trhu s hypotékami a nemovitostmi a ztráty amerických bank se mohou pohybovat kolem 100 miliard dolarů. Dow Jonesův index sice vystoupal až na 14 000 bodů, ale dolar oslabil na rekordních 1,40 za euro. Zároveň je nejslabší vůči britské libře za posledních 26 let. S ropou se přitom stále méně obchoduje za dolary. Např. Írán požádal Japonsko, aby za dodávky ropy platilo v jenech. Tarpley varuje, že spotřebitelské ceny mohou začít raketovým tempem stoupat a předpovídá Spojeným státům hyperinflaci.

Výmysl nebo skutečnost?

Varování, že vládnoucí neokonzervativci chystají v USA zinscenovaný teroristický útok, za který by učinili zodpovědným Írán, byla na internetu zveřejněna již několikrát. Podle jednoho z takových scénářů měla být v době protiteroristického cvičení amerických bezpečnostních složek odpálena jaderná nálož v blízkosti pobřeží Spojených států. Tento čin pak měl ospravedlnit bombardování Íránu jadernými zbraněmi a okupaci íránské provincie Chúzestán bohaté na ropu.

Mezi jedny z nejpilnějších autorů varujících před údajným komplotem Dicka Cheneyho a dalších neokonzervativců patří bývalý náměstek ministra financí v Reaganově vládě Paul Craig Roberts. Jeho posledním příspěvek na toto téma se v hlavních rysech shoduje s argumenty Webstera Tarpleyho, který ovšem přiznává, že žádný ze všech doposud zveřejněných konspiračních scénářů se nenaplnil. Argumentuje ale, že k tomu nejhoršímu zatím nedošlo díky souběhu nejrůznějších okolností, ale že dokud bude George W. Bush a Dick Cheney u moci, hrozí, že jednou svůj tajný plán uskuteční.

Na podporu svého tvrzení, že jde o potenciální hrozbu, již je třeba brát vážně, cituje slova Zbigniewa Brzezinského, který v ostře kritickém vystoupení na zasedání senátního Výboru pro zahraniční vztahy dne 1. února 2007 prohlásil: „Možný scénář pro vojenské střetnutí s Íránem zahrnuje selhání Iráku při plnění [osmnácti bezpečnostních a politických] cílů (benchmarks), následované obviněním Íránu z tohoto selhání; pak nějaká provokace v Iráku nebo teroristický útok v USA, z něhož bude obviněn Írán; se završením „obrannou“ akcí USA proti Íránu, která vtáhne osamocenou Ameriku do rozšiřující se a prohlubující se bažiny, jež může nakonec zahrnovat Irák, Írán, Afghánistán a Pákistán.“

Takto závažné vyjádření uznávaného politologa, bývalého poradce prezidenta Jimmyho Cartera pro národní bezpečnost a zastánce globální převahy Spojených států v dnešním světě naznačuje, že varování Webstera Tarpleyho, jakkoli kontroverzní je, by nemělo být bráno na lehkou váhu.

Celý článek Webstera G. Tarpleyho v angličtině ZDE

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA